Na rozdíl od souborů
GIF běžné soubory PNG neumožňují animaci. V roce 2001 představili vývojáři formátu PNG nový formát vhodný pro animace nazvaný Multiple-image Network Graphic (MNG). Zatímco však soubory GIF nadále zůstávají velmi oblíbeným animačním formátem, souborům MNG se nepodařilo získat širší popularitu.
Jednoduchou odpovědí je, že soubory PNG nabízejí bezztrátovou kompresi, kdežto soubory JPEG nikoli. To znamená, že na rozdíl od souborů JPEG neztrácejí soubory PNG při kompresi žádná obrazová data. Na druhou stranu bezztrátová komprese způsobuje, že soubory PNG jsou mnohem větší než soubory JPEG, takže vyžadují více úložného prostoru.
Další informace o rozdílech mezi soubory PNG a JPEG.
Soubory PNG jsou
rastrové. To znamená, že se skládají z pevného počtu barevných obrazových bodů, nikoli z matematických algoritmů používaných ve
vektorových souborech. Rastrové soubory jako PNG se obvykle lépe hodí pro detailní fotografie a grafiku, zatímco vektorové soubory jsou obvykle lepší volbou pro návrhy log a ilustrace.
Data EXIF zahrnují údaje o expozici fotoaparátu, času uložení fotografie a řadě dalších informací. Jednou z nevýhod formátu PNG je, že do něj nelze vkládat
data EXIF, která v současnosti používá mnoho digitálních fotoaparátů. Pokud tedy chcete okamžitě zobrazovat podrobné informace o jednotlivých pořízených snímcích, může použití formátu PNG představovat problém.
Velmi efektivně. Bezztrátová komprese souborů PNG znamená, že se v tomto formátu můžou zobrazovat obrázky s velkým množstvím textu, jako jsou snímky obrazovky a rozvržení stránek, ve vysoké kvalitě. To samé platí i pro naskenované obrázky tištěného textu včetně ručně psaných dokumentů a novinových stránek. Žádná původní obrazová data nejsou během procesu komprese ztracena.
